Pro přečtení celého článku klepněte levým tlačítkem myši na jeho nadpis...

Vycházka z nádraží Praha hlavní po zaniklé trati pod vrchem Vítkov

.

Tato vycházka BYLA USKUTEČNĚNĚNA v NEDĚLI dne 23.10.2022 od 9:30.

Tento článek pojednává o zrušené spojce z hlavního nádraží původně směrem do Vysočan, kompletně přestavěné během akce Nové spojení a navrhuje lehkou vycházku po trase zrušené původní trati kolem vrchu Vítkova a tunelem pod ním.

Na prvním přiloženém obrázku najdete mapku s trasou vycházky. Na konci článku je trasa podrobně popsána.

Chcete-li číst celý článek, klikněte myší na nadpis článku.

Předně je třeba poznamenat, že výchozí stanice naší vycházky je Praha hlavní nádraží (původně nádraží císaře Františka Josefa, potom Wilsonovo nádraží, potom hlavní nádraží a dnes při slavnostních příležitostech opět Wilsonovo nádraží). V dalším textu používám označení Praha hlavní nádraží a také současných názvů ulic.

Historické tratě zaústěné do hlavního nádraží v Praze
Původně bylo pražské nádraží císaře Františka Josefa koncovým nádražím dráhy císaře Františka Josefa (KFJB = Kaiser Franz Josephs Bahn) Vídeň - Gmünd (České Velenice) - Praha, druhá větev této dráhy spojovala České Budějovice a Plzeň. Tato trať přicházela na hlavní nádraží vinohradským tunelem od jihu ze stanice Nusle, později Praha-Vršovice. Možná pro vás bude zajímavostí, že ve Vídni na druhém konci této trati bylo rovněž nádraží cisaře Františka Josefa. To nádraží je tam dodnes, ale již z něj nejezdí rychlíky. Celá dráha Františka Josefa byla postavena v letech 1868 až 1874, přitom větev z Českých Velenic do Prahy byla dána do provozu již v prosinci 1871.
Druhá trať zaústěná do pražského hlavního nádraží byla v tomto článku probíraná Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (TKPE = Turnau-Kralup-Prager Eisenbahn) . Ta měla odbočku v Neratovicích, odkud směřovala ze severu do Prahy přes nádraží Praha Vysočany. Do vysočanského nádraží vedla z Lysé nad Labem i další trať a to Rakouská severozápadní dráha (ÖNWB - Östrreichische Nordwesbahn). Pražské hlavní nádrží bylo vlastně dvojnádraží (společností KFJB a TPKE).
V roce 1872 byla dána do provozu krátká spojka přes Hrabovku, tedy spojka vycházející z hlavního nádraží klesající poměrně prudce kolem dnešního divalda Ponec dále po mostě Malá Hrabovka přes Husiskou ulici kolem vojenského muzea na trať Praha Masarykovo nádraží - Praha Libeň (a dále do Kolína).
Dále byla do hlavního nádraží zaústěna od jihu skrze vinohradský tunel také spojka od nádraží Smíchov České západní dráhy z Plzně a Bavorska. Tato spojka byla uvedena do provozu v roce 1872. Vidíme, že hlavní trati byly do hlavního nádraží přivedeny téměř současně.
A konečně se dá z hlavního nádraží jet přes Vršovice na lokálku do Modřan a dále podél Vltavy do Davle a dál podél Sázavy (tzv. Posázavský Pacifik), jehož celá dolní část do Čerčan byla uvedena do provozu v roce 1900 a pokračování do Světlé nad Sázavou v roce 1903.
Z výše uvedeného vyplývá, že hlavní nádraží bylo vlastně dvounádražím dvou společností, a to dráhy císaře Fantiška Josefa (KFJB) a dráhy Turnovsko-kralupsko-pražské (TKPE). Koleje blíže staniční budově byly dráhy KFJB a koleje dále od staniční budovy patřily dráze TKPE, která měla v nádraží svoje lokomotivní depo, zatímco dráha KFJB měla depo v nádraží Vršovice (tehdy Nusle) pod vrchem Bohdalec, kde je dodnes.

Dnešní tratě zaústěné do hlavního nádraží v Praze:
- od jihozápadu trať (spojka) od nádraží Praha - Smíchov (z Plzně a z Bavorska),
- od jihu trať z nádraží Praha - Vršovice (z Benešova, Českých Budějovic a Z Rakouska)
- a také je přes Vršovice připojen Posázavský Pacifik
- ze severovýchodu trať z nádraží Praha - Libeň (od Kolína)
- ze severovýchodu trať z nádraží Praha - Vysočany (od Lysé nad Labem a ze Všetat)
- ze severu trať z nádraží Praha - Holešovice (od Kralup, Ústí nad Labem a Děčína)
Vidíme tedy, že všechny původní trati zůstaly připojeny a nově k nim přibylo přímé připojení do nádraží Praha - Holešovice na trať do Ústí, Děčína a Drážďan. To bylo dříve také možné, ale jedině úvratí přes nádraží Praha - Libeň (horní nádraží).

Vinohradské tunely
Když zde hovoříme o pražském hlavním nádraží, tak musím zmínit vinohradský tunel. Původně byl skutečně jen jeden, ale dnes jsou to celkem 3 dvoukolejné tunely (tedy celkem 6 kolejí!).
První tunel byl vybudován ten nejzápadnější (v roce 1871), skrze který vedla jedna kolej do Vršovic a později (v roce 1872) druhá kolej na Smíchov. Druhý tunel byl proražen během 2. světové války (v roce 1944), který byl po válce připojen dvěma kolejemi do Vršovic. Západní (první) tunel byl pak připojen dvěma kolejemi na Smíchov. Třetí tunel byl ražen rovněž za války, ale bylo dokončeno jen 290 metrů. Tato část tunelu sloužila téměř 40 let jako výtažné koleje. Ve výstavbě třetího tunelu se pokračovalo až v létech 1982 až 1989. Byl dán do provozu v září 1989. Dnes se používají druhý a třetí tunel pro připojení vršovického nádraží (a přes něj také lokomotivního depa Vršovice a odstavného nádraží Praha-Jih). První tunel slouží nadále k připojení stanice Praha - Smíchov.

Stručná historie cíle naší vycházky
Naše vycházka jde po stopách dnes již zaniklé trati, která byla vybudována a uvedena do provozu v roce 1872 jako součást turnovsko-kralupsko-pražské dráhy, přesněji řečeno byla součástí spojky, která vycházela ze severního zhlaví stanice Praha hlavní nádraží směrem na nádraží Praha Vysočany. Tato spojka byla jednokolejná a vedla z hlavního nádraží na sever, ale brzy se stočila na východ překonala mostem "Velká Hrabovka" Husitskou ulici, potom po jižním úbočí vrchu Vítkova, potom tunelem podcházela Vítkov a odtud vedla do stanice Praha Vysočany. V roce 1926 byla postavena za vítkovským tunelem výhybna Vítkov, ze které vedla spojka také do stanice Praha - Libeň (horní). V roce 1928 byla tato trať elektrizována. V roce 1949 se do této výhybny připojilo tehdy nové motorové depo Libeň. Později se ještě do této výhybny připojila stanice Praha Holešovice. Bohužel bylo zaústění této trati do stanice Praha hlavní nádraží po celou dobu své existence jednokolejné, a to kvůli vítkovskému tunelu z doby výstavby této trati. Navíc byla rychlost omezena na 30 km/h. Tím byl limitován počet projíždějících vlaků do (a z) pražského hlavního nádraží. V porovnání se současným čtyřkolejným připojením s rychlostí 80km/h je to zjevné. Ze severního zhlavní hlavního nádraží sice vedla ještě jedna kolej (která dnes již také neexistuje), jednalo se o tzv. hrabovskou spojku na trať Masarykovo nádraží - praha Libeň. Tato spojka však byla díky velkému stoupání ve směru na hlavní nádraží využívána podstatně méně než zde popisovaná zrušená vítkovská trať. K jejímu zrušení došlo během stavby tzv. Nového spojení.

Význam tzv. Nového spojení
Nové spojení bylo vybudováno v létech 2002 až 2008. Přineslo čtyřkolejné připojení hlavního nádraží od severu z více směrů. Celá výstavba Nového spojení obnášela:
- postupné zrušení sedmi ocelových mostů přes Seifertovu ulici
- místo zrušených mostů výstavbu nového železobetonového mostu (ve dvou etapách 2002 až 2004)
- vybudování čtyřkolejné estakády (mostu) ze severního zhlaví hlavního nádraží až k úpatí Vítkova
- vybudování dvou dvoukolejných tunelů skrz Vítkov (celkem 4 koleje)
- vybudování pokračování tratí směrem do Libně, Vysočan, a do Holešovic s mimoúrovňovým křížením
- v podstatě šlo o rekonstrukci a zkapacitnění původní spojky, o které tento článek pojednává
- celá akce probíhala v popsaném pořadí v létech 2004 až 2008
- zrušení hrabovské spojky z hlavního nádraží na trať Praha Masarykovo nádraží - Praha Libeň v prosinci 2005
- původní spojka do výhybny Vítkov se starým vítkovským tunelem byla zrušena 1.9.2008
- stejně tak byla zrušena výhybna Vítkov
- snesení ocelové konstrukce mostu "Malá Hrabovka" přes Husitskou ulici (včetně kamenných opěr) až v roce 2009
- zato původní most "Velká Hrabovka" přes Husistkou ulici byl po snesení kolejí rekonstruován
- stejně tak byla v roce 2010 rekonstruována i celá vítkovská trať, kde je nyní asfaltový povrch a cyklostezka

Trasa naší procházky

Vycházku doporučuji začít na hlavním nádraží a použít nový severní podchod. Ten je označen písmenem S. Tento podchod byl otevřen v září 2021 a umožňuje projít pod kolejemi hlavního nádraží směrem na Žižkov, k ulicím Seifertova a Italská. Když vyjdete z podchodu na žižkovské straně, dejte se vlevo směrem k Seifertově ulici. Tu nepřecházejte a dejte se po chodníku opět vlevo, až přijdete k novému železničnímu mostu přes tuto ulici. Postaven byl ve dvou etapách v letech 2002-2004 (nejdříve pro západní skupinu kolejí). Po tomto přemostění půjdeme vedle kolejí na sever, přejdeme Seifertovu ulici a vykročíme na naši procházku po trase zrušené vítkovské trati, která se stáčí na východ podle domů v Příběnické ulici, které budete mít po pravé ruce. Brzy jsou domy vysoko nad námi. Vlevo od nás je dole Masarykovo nádraží, potom divadlo Ponec a domy podle Husitské ulice (ovšem z jejich zadní strany). Brzy se ocitneme vysoko nad Husitskou ulicí a po ocelovém mostě ůVelká Hrabovka" ji přejdeme. Asfaltová cesta nás provede po jižním úpatí vrchu Vítkov, potom projdeme vítkovským tunelem a vyjdeme na stráň po ulicí Pod Krejcárkem, odkud je výhled na koleje Nového spojení. Zde bývala výhybna Vítkov, která je již dávno zrušena. Vzhledem k momentální absenci tramvajového provozu doporučuji se vrátit na hlavní nádraží. Pro ty kdo přijeli autem je to tak jako tak nutné.

Při dobrém počasí je to příjemná a nenáročná procházka. Pozor na cyklisty!

Tato vycházka se konala v NEDĚLI dne 23.10.2022 od 9:30.

Použité zkratky:
KFJB - Kaiser Franz Josephs Bahn - Dráha císaře Fantiška Josefa (dnes tratě 170, 190, 199, 220, 221, 226)
TKPE - Turnau-Kralup-Prager Eisenbahn - Turnovsko-kralupsko-pražská dráha (dnes tratě 070 a 092)
ÖNWB - Östrreichische Nordwesbahn - Rakouská severozápadní dráha, dnes tratě (dnes tratě 248, 241, 240, 225, 230, 231, 072, 073)

Použitá literatura a zdroje:
Literatura 1 - Kateřina Bečková, Zmizelá Praha - Nádraží a železniční tratě
Literatura 2 - Internet - Encyklopedie mostů
Literatura 3 - Internet - Wikipedie
Literatura 4 - Internet - Želpage
Literatura 5 - Internet - Mapy.cz

Fotografie a obrázky jsou označené zdrojem.
Fotografie autora článku jsou označené "foto autor".

Aleš Trdý
vedoucí KŽM
tel. 731 55 22 66

©A.T. text vložen 9.10.2022, poslední úpravy textu 20.10.2022