V čem se liší náš model od skutečnosti

Největším problémem každého železničního modeláře je měřítko modelu, respektive nedostatek prostoru pro zhotovení modelu. Železniční stanice, depa a železniční trati jsou totiž objekty, jejichž délka se na modelu jen velmi obtížně zobrazuje ve správném měřítku. Například námi modelovaná stanice Světlá (nad Sázavou) má ve skutečnosti mezi krajními výhybkami délku 1229 metrů, což je v modelové velikosti H0, tedy měřítku 1:87 přes 14 metrů. S délkami tratí mezi sousedními stanicemi je to ještě horší. Jejich délky jsou ve skutečnosti zhruba od 5 do 15 kilometrů, čili na modelu něco mezi 60 a 170 metry. A právě o řešení těchto problémů na našem konkrétním modelovém kolejišti pojednává tento článek.

Na tomto článku se dosud pracuje...

Číst dál: https://www.kzm-praha4.cz/model-versus-skutecnost

Železniční modelář je tedy postaven před těžkou volbu námětu modelu a dodržení jeho správných proporcí. Na domácích kolejištích proto často vznikají "vlakodromy", které se skutečnou železnicí nemají mnoho společného a to jednak z prostorových důvodů a jednak ze zažitých představ o modelovém kolejišti ve tvaru okruhu. V Německu se pro takové uspořádání kolejiště ujal posměšný název "Idiotenkreis". Je to sice obtížné, ale i v domácích podmínkách se dá postavit kolejiště, které má dopravní smysl.
My jsme přitom již od začátku (v roce 2007) chtěli postavit pokud možno modelově věrný model nějaké lokálkové trati včetně jejího napojení na hlavní trať. A to tak, aby měl náš model nějaký dopravní smysl. To ale v místnosti 6x6 metrů není úplně jednoduchá záležitost a konec konců ani v místnosti 12x6 metrů, kterou máme k dispozici nyní - od rozšíření naší pracovny v létě roku 2020. Přesto se tím modelovost a proporce našich tratí díky přístavbě výrazně zlepšily. Umožní nám to například instalovat na lokálce nejen vjezdová návěstidla, ale i jejich předvěsti.

Volba měřítka modelu
Z reálně dostupných modelových velikostí H0 a TT jsme zvolili pro stavbu klubového kolejiště pro dětské kroužky velikost H0 (há nula) s měřítkem 1:87. Pochopitelně, pro malé domácí kolejiště je vhodná velikost TT, případně N, ovšem s přihlédnutím k omezenějšímu výběru modelových vozidel. Dříve byly jízdní vlastnosti vozů TT přímo fatální, ale dnešní moderní modely mají již všechna kola kovová a precizně opracovaná, takže je to již mnohem lepší.
Modelová velikost H0 je sice z běžně dostupných modelových velikostí největší, ale oproti menším velikostem mají vozidla ve velikosti H0 přeci jen lepší jízdní vlastnosti a jsou robustnější, což je vhodné právě pro dětské kroužky, kterými beze sporu jsme. V Há nulce se dají také lépe modelovat detaily. Velikost H0 je také celosvětově nejrozšířenější a díky evropským i českým výrobcům je v této velikosti velmi slušný výběr modelů vozidel ČsD i ČD. Proto jsme zvolili právě velikost H0. Všechny naše další úvahy o modelových délkách (rozměrech) se tedy týkají velikosti H0. Po přepočtu měřítek jsou ale použitelné pro jakoukoliv modelovou velikost.

Modelové výhybky
Zastavme se na chvíli u výhybek, protože zásadní měrou ovlivňují délky skutečných i modelových stanic. Skutečné výhybky, většinou s úhlem odbočení kolem 6 stuňů, jsou dlouhé zhruba 45 metrů, tedy na modelu cca 50 cm. Když si uvědomíme, že ve stanicích je vždy několik výhybek za sebou, znamená to, že každá modelová stanice spotřebuje jen na výhybky několik metrů délky. Proto musí výrobci obětovat modelovost ve prospěch prodejnosti. Pamatuji se na výhybky firmy TT Zeuke z šedesátých let minulého století, které měly úhel odbočení dokonce 22,5 stupně a podobné to bylo i u ostatních výrobců. I dnes drtivá většina výrobců modelového kolejiva dělá výhybky s úhlem odbočení 15 stupňů. Je to z obchodních důvodů, kvůli zákazníkům - domácím modelářům, kteří prostě nemají dost prostoru na stavby větších kolejišť. Jen někteří výrobci (například Tillig a Roco) mají ve svém sortimentu krom jiných také modelovější (štíhlejší) výhybky.
My jsme se skutečné dráze také jen přibížili volbou kolejiva Tillig Elite s nízkým profilem kolejnic (code 83 - původně navrženým pro velikost TT) a s výhybkami EW3 s úhlem odbočení na srdcovce 9 stupňů a na konci výhybky 12 stupňů. Odbočnou větev výhybek jsme narovnali, takže jsme se dostali na úhel odbočení na výhybce kolem 10 stupňů, což je celkem přijatelný kompromis. Celková délka výhybky tak vychází zhruba na necelých 30 cm. Navíc firma Tillig vyrábí výhybky s ohebnými jazyky, podle skutečných výhybek (a nikoliv s jazyky čepovými, které mohou snadno ztrácet kontakt s opornicí).
Jak vidíte, téměř vše se při volbě námětu a návrhu modelu a při snaze o dodržení jeho celkových proporcích točí kolem délek stanic (tedy i použitých výhybek), vlaků a tratí.

Volba námětu našeho kolejiště
Jako námět pro naše kolejiště jsme volili horní posázavský Pacifik se stanicí Ledeč (nad Sázavou), prý nejkratší čtyřkolejnou stanici Českých drah, kterou se nám podařilo vymodelovat skutečně v měřítku kromě výhybek, viz dále. Ale k té lokálce je potřeba ještě odbočnou stanici s hlavní tratí, ze které lokálka vychází. Tady byla volba jasná, i když délka stanice Světlá je pro modeláře šílená. K tomu bylo ještě potřeba zajistit provoz na hlavní trati, aby mohly skutečně na lokálku odbočit jen některé vlaky a jiné mohly jet po hlavní trati dále. Koncové stanice hlavní trati jsou ve skutečnosti Havlíčkův Brod a Kolín. My jsme zvolili stanice Brod a Čáslav, která leží rovněž na této hlavní trati. Koncové stanice jsme museli pojednat jako skryté bez nároku na modelovost. Ty mají jediný úkol, zásobovat naši modelovou hlavní trať vlaky.

Rozdíly našeho modelu oproti skutečnosti
Jak již jsme řekli, zásadní rozdíly vyplývají z velkých délek skutečných stanic a tratí, které nelze na modelu reálně znázornit, pokud tedy nemáme prostor, kam se dají poskládat stovky metrů tratí a desítky metrů délky stanic.

Stanice Ledeč
Mohli bychom říci, že jsme vymodelovali stanici Ledeč přesně podle skutečnosti v měřítku 1:87. Všechny budovy jsme vyrobili buď ze stavebnic upravených podle skutečnosti (vodárna, staniční budova) nebo z ruky, protože stavebnice nikdo nevyrábí (skladiště, záchodky, budovu traťmistra). Modely budov tak odpovídají měřítku, délky staničních kolejí odpovídají skutečnosti, jedině použité modelové výhybky mají úhel odbočení zhruba 10 stupňů, narozdíl od skutečných výhybek s úhlem odbočení 6 stupňů, takže celková délka modelu stanice mezi krajními výhybkami je 3600 mm, zatímco ve skutečnosti je to 357 metrů (tedy na modelu by to mělo být 4100 mm).
Součástí stanice Ledeč je také kamenolom u nádraží, ve kterém se ve skutečnosti již přes 50 let netěží. Po nepodařeném odstřelu, kdy velké kameny lítaly až do města, byla těžba po roce 1970 zastavena. Náš model zachycuje část lomu v období těsně kolem zastavení těžby. Velikost lomu je poněkud zmenšena, do kolejiště jsme ho zařadili pro úplnost a kvůli využití pro dopravu nákladu.
Stanice Ledeč je na našem modelu provozována jako koncová. Nevylučujeme však do budoucna prodloužení lokálky do další malé stanice, např. do Vlastějovic.

Město Ledeč
Samostatnou kapitolou je město Ledeč (s městskými domy, mostem přes Pivovarské údolí, s hradem a zastávkou Horní Ledeč), kterým trať naší lokálky vede a které pojednáme v kapitole trať Světlá - Ledeč. Na našem modelu se omezujeme jen na městské domy v oblouku kolem trati. Vynecháváme oblouk těsně u ledečského nádraží, kde téměř nic není a začínáme s domy za přejezdem ulice Na Žižkově a modelujeme domu u ulic Lipová a Nádražní. Příliš velkou budovu školy musíme vynechat stejně jako druhý přejezd na ulici Komenského. Vynecháváme i vcelku prázdný prostor kolem trati a dostáváme se k mostu přes údolí Olešenského potoka jinak zvané Pivovarské údolí v Ledči. Modelářsky nádhernou kompozici údolí s potůčkem, bývalou pivovarskou sýpkou, železničním kamenným mostem s jedním polem ocelovým, tunel pod hradním příkopem a nad tím vším ledečský hrad jsme nemohli z našeho kolejiště vynechat. Pravda, dostáváme se k tomu až po té, co v roce 2020 proběhla přístavba a rozšíření naší pracovny a co jsme postavili a zprovoznili nové díly kolejiště. Celá tato nová část kolejiště je sjízdná, ale detailní modelování teprve pomalu probíhá. Ledečský hrad bude dominantou této části kolejiště, i když se na kolejiště celý rozhodně nevejde. Uvidíte z něj pouze hradní most a východní křídlo hradu. Poslední vymodelovanou částí Ledče bude zastávka Horní Ledeč, kde je ve skutečnosti poblíž této zastávky kamenný jednoobloukový most přes údolí silnice U Hradce a malého potůčku. Místo toho máme na našem kolejišti poblíž této zastávky železniční přejezd. Je to proto, že ve spodním patře pod zastávkou probíhá skrytá dvouklejná trať.

Trať Světlá - Ledeč, Světlá - Čáslav
Ačkoliv tyto dvě trati vycházejí ve skutečnosti z jednho zhlaví stanice Světlá nad Sázavou směrem zhruba severozápadním velmi rychle se od seba oddělují a jdou každá svým směrem. Lokálka na Ledeč a Čerčany vede skrz město Světlá nad Sázavou víceméně jihozápadním směrem, zatímco hlavní dvoukolejná trať na Čáslav a Kolín se klikatí a pomalu stoupá údolím malé říčky Sázavky směrem víceméně severním až ke stanici Vlkaneč, i když těsně za Světlou mění svůj směr na chvíli až k severovýchodu.
Na modelu vedou obě tyto trati z prostorových důvodu v souběhu podél stěn naší pracovny. Zatímco lokálka stoupá směrem na Ledeč se stoupáním až 35 promile, dvoukolejka od Světlé pomalu klesá se spádem zhruba 17 promile.
Z prostorových důvodů jsme nemohli modelovat průchod lokálky městem Světlá, modely budov a zahrad by totiž rozšířily tyto traťové díly kolejiště nepřijatelným způsobem. Lokálka vede v celé své délce (zhruba 11 metrů) po povrchu kolejiště, po zhruba 6 metrech se nahoře stáčí obloukem podél stěny naší pracovny ke městu Ledeč. Kolem lokálky v její části mimo město jsou skály a les podobné těm skutečným, zatímco lokálku skrze město Ledeč modelujeme podle skutečných budov a železničních staveb ve městě a skutečné krajiny ve městě, jak je popsáno v samostatném odstavci Město Ledeč, viz výše.
Dvoukolejná hlavní trať je na našem modelu ve své viditelné části lemována zárubním zdivem a travnatým povrchem. Po zhruba 6 metrech souběhu mizí dvoukolejka v tunelu, a pokračuje tunelem ve spodním patru až do stanice Čáslav. Dvoukolejná trať do Čáslavi má celkovou délku přes 16 metrů z toho na povrchu tedy zhruba jen třetinu své délky.
A ještě jedna věc: Těsně u Světlé je na našem modelu soumostí přes řeku Sázavku, která ve skutečnosti vede pod lokálkou a vlévá se poblíž světelského nádraží do Sázavy. Kamenný most na lokálce je tedy modelem skutečnéh mostu. Zato betonový most na dvoukolejce jsme si kvůli souběhu obou tratí museli vymyslet. Zvolili jsme železobetonové nosníky KA61, ze kterých je most poskládán. Šířka nosníků je 980 mm, výška 1050 mm. Most je poskládán z 11 nosníků položených vedle sebe na kamenné mostní opěry vyztužené nahoře železobetonovými úložnými prahy. A do třetice budeme mít na tomto dílu kolejiště také třetí ocelový most na vlečce na pilu, která bude oproti skutečnosti umístěna dále od nádraží a připojena zvláštní vlečkou a nikoliv jen silnicí.
Je zjevné, že z prostorových důvodů není možné vymodelovat železniční trati podle skutečnosti, protože bychom jen na trať lokálky Světlá - Ledeč potřebovali zhruba 180 metrů modelové trati. Pak by mohli být všechny partie trati vymodelovány podle skutečnosti a možná by generace našich vnuků nebo pravnuků model někdy dokončila.

Stanice Světlá
Aby mělo naše kolejiště nějaký dopravní smysl, musí na něm být stanice na hlavní trati ze které odbočuje lokálka a pochopitelně také alespoň kus hlavní trati. Jako odbočná stanice se nabízela stanice Světlá, i když by její nezkrácená délka na modelu mezi krajními výhybkami byla přes 14 metrů. Na druhou stranu nepotřebujeme na našem kolejišti vozit padesátivozové nákladní vlaky nebo šestnáctivzové rychlíky, takže délku stanice bylo možno zkrátit zhruba na 6,5 metrů. I tak se do této stanice vejdou vlaky s dvaceti nákladními vozy Wap nebo rychlíky s deseti až dvanácti vozy Y, což je na modelové kolejiště více než vyhovující. Jiný problém ovšem je, že i tak bylo potřeba délku tak veké stanice "napasovat" do naší pracovny 6x6 metrů. Museli jsme tedy stanici Světlá ohnout podél dvou stěn naší pracovny. Oblouk ohybu stanice vyšel těsně před brodské zhlaví stanice. Nebyla použita žádná oblouková výhybka. Díky tomu, že ze Světlé pokračuje trať směrem na Brod do předsíně, museli jsme traťové oblouky vytočit skrze dveře tak, že se zhlaví stanice v naší pracovně vzdaluje od stěny. V prostoru u stěny za zhlavím jsme umístili lokomotivní depo, které ovšem ve skutečné stanice Světlá nad Sázavou není. Kolejový plán stanice v jeho přímé části směrem na Čáslav a Ledeč se prakticky přesně shoduje s plánem skutečné stanice. Drobné rozdíly jsou ve zhlaví. Místo výhybek 27 a 28 na páté koleji je z prostorových důvodů osazena křižovatková výhybka.
Budovy ve stanici modelujeme podle skutečnosti, ale jde to pomalu. Zatím máme téměř hotový model staniční budovy, na kterém chybí dokončit okna a dveře z luxfer (směrem do ulice), vnitřní osvětlení a střecha. Potom bude následovat skladiště. Problém je ovšem v tom, že Čáslavské zhlaví stanice je na modelu dlouhé 160 cm, takže moc prostoru v přímé části stanice nezbývá. Skladiště je navíc ve skutečnosti docela dlouhé (50 metrů) a do zkráceného modelu stanice vedle staniční budovy dlouhé ve skutečnosti 36 metrů by se sice skladiště vešlo, ale ne již volná skládková plocha, kterou tam také potřebujeme umístit. Na detailním rozvržení prostoru ve stanici dosud pracujeme.

Skrytá stanice Čáslav

Skrytá stanice Brod

Trať Světlá - Ledeč, Světlá - Čáslav

© AT - 20.6.2026, poslední revize textu a fotografií